|
|
Vliv morfometrických změn šedé a bílé hmoty na funkční konektivitu mozku u schizofrenie
Görnerová, Natálie ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Zach, Petr (oponent) ; Filip, Pavel (oponent)
Více než století po vymezení konceptu schizofrenie (SZ) zůstává její etiologie, neuropatologie a patofyziologie do značné míry neobjasněná. Teoretická část práce přináší přehled současných znalostí o klasifikaci a patofyziologii SZ se zvláštním zřetelem věnovaným strukturálním a funkčně zobrazovácím metodám. Zobrazovací nálezy se shodují na tom, že u SZ dochází k redukci šedé hmoty, poruše integrity bílé hmoty a snížení inter-regionální funkční konektivity (FC). Otevřenou otázkou zůstává, zda jsou změny FC od počátku spojené se strukturálními změnami mozku (které jsou jednoznačně potvrzené již před propuknutím nemoci), nebo zda se vyvíjí až s chronifikací SZ. Současně není jasná souvislost mezi narušením FC a prožitkem "jáství", jako možnou jádrovou symptomatikou SZ. Rovněž je nebytné vyvíjet efektivní metody prevence relapsu s cílem zabránit progresi neurobiologických změn mozku. V návaznosti na uvedené otázky zahrnovala praktická část práce celkem tři cíle, v rámci kterých jsme studovali tři odlišné skupiny nemocných. V první skupině pacientů po první epizodě schizofrenie (FES) jsme hodnotili souvislost mezi morfologickými změnami šedé a bílé hmoty mozku a funkční konektivitou. V téže populaci jsme pak studovali změny regionální mozkové konektivity v kontextu narušeného prožitkem "jáství". Druhá...
|
|
|
Léčba poruch příjmu potravy pomocí neuromodulačních metod
Baumann, Silvie ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Ustohal, Libor (oponent) ; Stárková, Libuše (oponent)
Úvod: Poruchy příjmu potravy patří k obtížně léčitelným psychiatrickým onemocněním, u nichž často selhávají klasické postupy léčby. Ve své práci uvádím přehled základních stimulačních metod a jejich použití v léčbě mentální anorexie (AN), mentální bulimie a psychogenního přejídání. Praktická část byla zaměřena na hodnocení účinnosti léčby AN pomocí transkraniální stimulace stejnosměrným proudem (tDCS). Jedná se o randomizovanou, dvojitě zaslepenou a placebem kontrolovanou studii. 43 pacientů s AN bylo rozděleno a stimulováno buď aktivní (A) tDCS =21). Stimulován byl levý dorzolaterální prefrontální kortex (anoda na sytému 10 20, katoda na pravý orbitofrontální region Délka stimulace byla každý všední den po dobu 2 týdnů (10 stimulací) o intenzitě 2 mA. Všichni pacienti před i po stimulaci dotazník EDE Q, Zungovu sebeposuzovací škálu deprese, byli zváženi, byl jim monitorován termální práh bolesti a porucha vnímání vlastního těla pomocí počítačového programu Anamorfic. Po 2 a 4 týdnech bylo kontrolováno BMI pacientů, EDE Hodnocení proběhlo pomocí statistických metod ANOVA a OPLS. Výsledky: obou skupinách došlo v průběhu sledování k nárůstu BMI a celkově ke klinickému zlepšení specifické psychopatologie (EDE Q), ale výsledky nedosáhly statistického významu. Ve skupině A došlo mezi 1. a 4. kontrolou ke snížení...
|
|
|
Predikce terapeutické odpovědi při léčbě afektivních poruch repetitivní transkraniální magnetickou stimulací
Albrecht, Jakub ; Anders, Martin (vedoucí práce) ; Ustohal, Libor (oponent) ; Tuček, Jan (oponent)
Predikce terapeutické odpovědi při léčbě afektivních poruch repetitivní transkraniální magnetickou stimulací MUDr. Jakub Albrecht Abstrakt Úvod: Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) je efektivní a bezpečná neuromodulační léčba mnoha neuropsychiatrických onemocnění. Depresivní porucha rezistentní na léčbu (TRD) se stává celosvětově hlavní příčinou morbidity a mortality. Design studie byl naturalistický observační. Metody: Soubor (2016-2018) obsahuje 39 depresivních rezistentních pacientů (STAR*D ≥ 3). Parametry TMS byly: 10 dní, 10 Hz, energie 100 % motorického prahu (MT), 1500 pulzů v 15 trainech nad levou dorzolaterální prefrontální kůrou. Škály pro subjektivní hodnocení byly podány před a po poslední stimulaci: Zungova sebeposuzovací stupnice deprese (SDS), Škála vnímaného stresu (PSS), Beckův inventář úzkosti (BAI) a Zkrácený inventář depresivních příznaků (QIDS- SR). Medikace nebyla měněna. Výsledky: Subjektivní účinek byl statisticky významný se středním poklesem: u SDS 10 bodů (ze 75 ±8,16 na 65 ±9,55) a 59 % pacientů o ≥10 % oproti výchozímu stavu; v PSS o 4 body (29 ±5,34 na 25 ±5,90) a 62 % o ≥10 %; v BAI 4 body (46 ±13,72 na 42 ±11,51) a 54 % o ≥10 %; v QIDS-SR 6 bodů (17 ±3,91 na 11 ±5,05) a 72 % o ≥10 %. Drop-out pouze 5,8 %. MT byl nižší u pacientů užívajících venlafaxin (p =...
|
|
|
Neuromodulace v léčbě vybraných dystonických syndromů
Havránková, Petra ; Jech, Robert (vedoucí práce) ; Štětkářová, Ivana (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Dystonie je definována jako mimovolní kontrakce svalů působící abnormální pohyby nebo postavení různých částí těla (modifikováno dle (Fahn, 1987)). Písařská křeč je nejčastějším zástupcem tzv. task - specific fokálních dystonií. V první studii jsme hodnotili, zda se u pacientů s písařskou křečí (GF) liší vzorec kortikální aktivace při provádění pohybů, které mohou dystonii indukovat (komplexní pohyby) a pohybů, které ke křeči obvykle nevedou (jednoduché pohyby). U komplexních pohybů jsme navíc studovali význam obsahu psaného projevu a význam přítomnosti či absence vizuální zpětné vazby. Ačkoliv komplexní pohyb během vyšetření funkční magnetickou rezonancí (fMR) nevedl u GF pacientů ke vzniku dystonické křeče, byla u nich na rozdíl od jednoduchého pohybu zaznamenána abnormálně snížená kortikální aktivita. Nezáleželo přitom ani na charakteru písemného projevu ani na přítomnosti vizuální zpětné vazby. Naše výsledky tak podporují teorii o dualistickém chování sensorimotorického systému u GF. Cílem druhé studie bylo ovlivnit příznaky písařské křeče pomocí repetitivní transkraniální magnetické stimulace cílené na kontralaterální primární somatosensorickou kůru (SI rTMS). Jednalo se o placebem kontrolovanou jednoduše zaslepenou studii. Prokázali jsme, že SI rTMS vede k dlouhodobému zlepšení psaní u...
|
|
|
Porovnání účinnosti psychoterapie a repetitivní transkraniální magnetické stimulace v léčbě psychogenního přejídání.
Jaššová, Katarína ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Kocourková, Jana (oponent) ; Novák, Tomáš (oponent)
Úvod: Psychogenní přejídání je nejčastější nemocí ze spektra poruch příjmu potravy s prevalencí až 7,8%. Jedná se o onemocnění často spojené s nadváhou, až obezitou. Terapie psychogenního přejídání spočívá zejména v režimové terapii, psychoterapii, případně farmakoterapii. Recentně se jako nadějná léčebná metoda jeví repetitivní transkraniální magnetická stimulace, která je v současnosti účinně využívána například k terapii rezistentní deprese. Vzhledem k její neinvazivnosti, dobré snášenlivosti a minimu nežádoucích účinků se hledá její další využití. Jednou z cílových skupin jsou právě poruchy příjmu potravy. Hlavním experimentálním místem stimulace u psychogenního přejídání je levý dorsolaterální prefrontální kortex, který je zodpovědný za kontrolu impulzů a bažení po jídle. Metodika: Jde o randomizovanou dvojitě zaslepenou placebo kontrolovanou studii. Aktivní skupina byla stimulována vysokofrekvenční rTMS, s parametry stimulace: frekvence 10Hz, 1500 pulzů, 107s mezi-interval, 100% minimálního motorického prahu, 10 stimulačních sezení. Kontrolní skupina byla stimulována shamovou cívkou. Obě skupiny vyplnily dotazníky FCQ-S a FCQ-T před stimulací, po 10. sezení a měsíc po ukončení stimulace. Výsledky: Pro dotazník FCQ-S jsme zaznamenali statisticky významný pokles bažení ihned po ukončení stimulace...
|
|
|
Ttranskraniální magnetická stimulace v léčbě chronického tinnitu
Milerová, Jana ; Anders, Martin (vedoucí práce) ; Mohr, Pavel (oponent) ; Syka, Josef (oponent)
Tinnitus je velmi častý a obtěžující symptom, který lze charakterizovat jako percepci zvuku při absenci jeho zevního zdroje. Tinnitus je obtížně léčitelný a ve své vážné formě narušuje plnohodnotný život postiženého jedince. Zdá se, že tinnitus je výsledkem dysfunkční aktivace neuronální plasticity, která je indukována alterací senzorických a somatosenzorických vstupů. Adaptivní neuroplastické procesy vedou ke změnám rovnováhy mezi excitačními a inhibičními systémy na několika úrovních centrálního auditivního systému. Funkční zobrazovací metody dokumentují u pacientů s tinnitem zvýšenou neuronální aktivitu v oblasti primárního auditivního kortexu (PAC). Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) má schopnost indukovat změny neuronální excitability, které přetrvávají samotnou dobu stimulace. Aplikace nízkofrekvenční rTMS na oblast PAC má schopnost redukovat tuto hyperaktivitu navozením long term depression (LTD) a tím redukovat percepci tinnitu. Hlavním cílem naší studie bylo zkoumat v prospektivní, randomizované, placebem kontrolované studii, zda se výsledné ovlivnění příznaků chronického, farmakorezistentního tinnitu pomocí nízkofrekvenční rTMS lokalizované bezrámovou stereotaxí bude lišit od výsledného efektu placebo rTMS. K hodnocení efektu rTMS terapie byly použity subjektivní...
|
|
|
Neuromodulace v léčbě vybraných dystonických syndromů
Havránková, Petra ; Jech, Robert (vedoucí práce) ; Štětkářová, Ivana (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Dystonie je definována jako mimovolní kontrakce svalů působící abnormální pohyby nebo postavení různých částí těla (modifikováno dle (Fahn, 1987)). Písařská křeč je nejčastějším zástupcem tzv. task - specific fokálních dystonií. V první studii jsme hodnotili, zda se u pacientů s písařskou křečí (GF) liší vzorec kortikální aktivace při provádění pohybů, které mohou dystonii indukovat (komplexní pohyby) a pohybů, které ke křeči obvykle nevedou (jednoduché pohyby). U komplexních pohybů jsme navíc studovali význam obsahu psaného projevu a význam přítomnosti či absence vizuální zpětné vazby. Ačkoliv komplexní pohyb během vyšetření funkční magnetickou rezonancí (fMR) nevedl u GF pacientů ke vzniku dystonické křeče, byla u nich na rozdíl od jednoduchého pohybu zaznamenána abnormálně snížená kortikální aktivita. Nezáleželo přitom ani na charakteru písemného projevu ani na přítomnosti vizuální zpětné vazby. Naše výsledky tak podporují teorii o dualistickém chování sensorimotorického systému u GF. Cílem druhé studie bylo ovlivnit příznaky písařské křeče pomocí repetitivní transkraniální magnetické stimulace cílené na kontralaterální primární somatosensorickou kůru (SI rTMS). Jednalo se o placebem kontrolovanou jednoduše zaslepenou studii. Prokázali jsme, že SI rTMS vede k dlouhodobému zlepšení psaní u...
|
host ::
RSS.